,,Videyo'' Amálky & Rozárky

Tady je jedno z mých videí na YouTube.
Chcete-li vidět další,  najděte si můj kanál... http://www.youtube.com/channel/UCyYz_9KYps1GgHHSwwqwM0A/feed

Ať se videa líbí :)

*Diamy

Rozinka bojovnice :/

Ciao all :/!

Je to zase něco o křečcích. Dneska o Rozárce, ale není to nic dobrého :(!
Zrovna první den prázdnin - jdu kolem její klece a vidím, jak tam sedí, tak si ji vezmu. Místo toho, aby byla čilá je jen zesláblá a má zahnisané očičko, je nemotorná a nedokáže skoro chodit :'(.

Další den, kdy už se na to nemůžeme dívat, jedeme na veterinu a doufáme, že tam jí pomůžou. Naštěstí je tam hrozně hodný doktor a píchne ji injekci s výživou a vitaminy. Mám zítra s ní přijet na kontrolu.

Celý den po injekci je vidět malé zlepšení, avšak večer ji vidím, jak se belhá po kleci...
v noci mne probudí ségra. Když dojdeme do kuchyně, vidím něco, co by teď pro mne znamenala sanzřejmost, ale když je Rozárka nemocná, tak je to zázrak!
Normálně běhá po kleci, okusuje permanentně klec a je zase tak krásně čilá a hyperaktivní! Jako by jí nic nebylo!

Dnes, když ségra jela do práce a naši taky, mám jet odpoledne na tu veterinu sama. Na stole, kde sedím už leží hezkých pár papírků, celých popsaných, kolikrát kdo viděl Rozárinku běhat :)!
Je to skvělé, protože když jsem ještě včera ráno (než jsme jeli na veterinu) viděla tu slabou kuličku, jak se trápí bolestí, a jak jsem si včera poplakala, že ji budu muset nechat utratit, ať se netrápí, teď je možná nděje. Když je Rozinka v noci tak čilá, jak říkají papírky, zabojuji a zeptám se toho hodného veterináře, co by se ještě dalo dělat. Připlatím mu z vlastního, když dá Rozárince ještě šanci!
Podle mne se už zotavuje!

Dnes odpoledne pojedu na veterinu. Uvidíme, co se dá dělat!

P.S.: Teď jsem se na ni dívala a nevypadá to dobře :'( ...asi se dneska podívá už do nebíčka. Ať to má bobeček za sebou :'(!

Ciao! :)
Jsem TAK sťastná! Ještě že jezdíme k tomu hodnému veterináři. Řekl, že Rozárka, ačkoli to není úplně nej, se zotavuje a píchl jí výživovou a antibiotikovou injekci zase. Zítra jí píchne další.
Moje malá bojovnice už se zotavuje :)!

*Diamy

Start...>> Jak jsem potkala Amálku & Rozárku

Ciao všchni :) !

Asi vidíte, že bloguji jinde. Normálně mě najdete na www.amrozka.blog.cz , ale přesunula jsem se sem kvůli (pro mne) větším výhodám atd.

Protože budu již zmiňovaný blog nejspíše rušit, napíšu sem články - nebo něco z nich, které byly na tom předešlém, aby ten, kdo tento blog objeví později, si to mohl taky přečíst.

Začnu tedy příhodou s mými křečicemi...

                  JAK JSEM POTKALA AMÁLKU A ROZÁRKU

Vždycky jsem chtěla mít zvířátko - taky že jsme ho v roodině měli,                         

ale kvůli mé alergii na chlupy a exémům musela naše morčatí sa-mička Tinka pryč ke kamarádce Kátě mé starší sestry Karolíny. Zanedlouho byl u ní objeven nádor a tomu i podlehla. Miluju zvířata, morčátka sice nejvíc ne, ale jako hodně citlivému člověku (což jsem já) je líto každého zvířecího miláčka, který umře... ale teď už něco o mém životním zvratu i stěstí v dětství...

20. říjen 2011 - byl to sychravej den, pamatuju si, že jsem měla dokonce i na ukou rukavice. Šly jsme já a mé známé Vendula a Klára kolem popelnic, když tu k nám přidusal pán středního věku s černou luxusní bundou, drahých riflích s krabičkou průhlednou děrovanou krabičkou, ve které se cosi šedého a malého choulilo.

,,Máte rády myšky?'' zeptal se, a prosebně nás provrtával pohledem. Holky jen stydlivě zavrtěly hlavou až na mě. ,,Já jo..'' zamumlala jsem rozpačitě a stejně jako holky čekala, co bude dál. ,,Tak si ho vem.'' nahnul se ke mě a krabičku mi jemně vmáčnkul do ruky. Potom si to odkráčel pryč směrem na Dlouhou třídu...

Stála jsem tam jako umrtvená a zírala na křečka, který mi pohled oplácel. Šlo z něj vyčíst, že mu je zima a má hlad, což znamenalo,  že jsem ho odnesla domů. Maminčin názor zněl takhle: ,, Hmm...zítra jde to zvíře do zverimexu.'' pronesla zamyšleně. Já moc dobře vím, že ona nestrpí nepořádek, natož zvířátko. Ale, ale...

Připravili jsme mu azyl v podobě boxu a mé krabičky od zmrzky na céčka, do které jsem prostřihla oblouk jako vchod. Asi po půlhodince, když jsem šla kolem boxu v našem pokojíku, zaslechla jsem slabounké pískání. Byla jsem tak zvědavá, že jsem musela odkrýt ''domeček''. Normálně by mě maminka zprdla, proč ho otravuju, jenže v pokojíku nikdo nebyl. Nakonec bylo jan dobře, že jsem se podívala, protože po odkrytí takzvaného domečku jsem spatřila čtyři malá, růžová, slepá pískající a valící se holátka, vedle kterých sedělA (vidíte?je to holka..) křečice.

Když jsme šli později, až už byla mláďata chlupatá a okatá do zverimexu, paní nám tam řekla, že tři z nich jsou kluci a jen jedna že je holčička. Tu jsme si také nechali a jmenuje se Rozárka, je to křeček všudyvlez a divoch ☺, který se nikdy nezastaví, ale je to hodňous. 

Taky jsme si samozřejmě nechali i statečnou maminku, které jsme dali jméno Amálka. Aminka je ten nejochočenější, nejmilejší, nejlaskavější a věrný džungarský křečík!!! Povahově se s Rozičem (jinak už ji krom maminky, která si s křečky z důvodu superčistoty nehraje, neřekne)náramně doplňují! Problém je ten, že každá má svůj klid ve své kleci, protože když byly ještě společně v kleci, kterou nám půjčila moje nejlepší kamarádka Anička po svém zemřelém křečíkovi Charliemu, tak se praly ostošest...

Teď tu po mně leze Amíšek a věrně mi olizuje triko, což je signál - ,,pojď si se mnou hrát!!'', takže se ji teď budu věnovat.....

A ještě něco - točím videa s mými křečicemi, takže je najdete zde: http://www.youtube.com/channel/UCyYz_9KYps1GgHHSwwqwM0A/feed